Apropo oslavy
Každý se počítá
Jičínské Apropo má ve zvyku vždycky vypustit nějaké heslo, které všude uvádí. Vzpomínám že na mnoha stáncích bývalo " A JDE TO " . Teď na pódiu píše se jinak, viz nadpis.
Ve středu 20 května zabralo Apropo část Jičínské Husovy třídy, aby pozvalo občany, a seznámilo je s tím, jak organizace Asociace pro postižené žije. Samozřejmě připravili i občerstvení, stánky s výrobky klientů a střídaly se kapely.
Připletl jsem se ke stánku, kde jedna s pracovnic a předvádí na jednoduchém testu, jak to vypadá být autistou. Mám se podepsat, ale dívat se na papír a propisku přes zrcadlo. Nejde to. Přitom vypráví mi některé zásady, které třeba dodržet, aby pracovník Apropa dobře konal svojí práci a přitom se nenechal unést líbivými gesty, které tu práci komplikují ba mohou i znemožnit. Znějí slova jako nekamarádit se s nimi, oni nemají tak častou možnost s někým se skamarádit a tak hledají. Naladit se na ně. Oddělit práci od volného času. Počítat s nebezpečím syndromu vyhoření. To ovšem pak brání práci.
Konečně vidíme, a máme možnost vyzkoušet tříkolku, kde můžou zaměstnanci Apropa naložit klienty, a ukázat jim co to znamená, frčet ulici jako když se jede na kole. Tříkolku objednali si za pomocí různých sponzorů až z Dánska a ona stála 250 000 korun českých. Zkušení pracovníci sedí vzadu a řídí a šlapou a klienti vepředu vnímají co to je jízda. Zatím budou jezdit V Lipách, protože to mají z Apropa blízko.
Nutné projevy obstaraly dámy, které Apropo řídí od začátku. Jana Dolejší, první ředitelka a Jitka Králová, která je 30 let řídí. Dámy si moc nepotrpí na fráze a velká slova. Ale je radost je poslouchat, a přitom pozorovat. Ony žádná velká slova nepotřebují, snad už ani neumí. Za ně mluví práce. Například to, že stále vymýšlejí, a tradiční setkání, tentokráte po30 letech uspořádaly na Husovce. A tak přilákaly i průchozí jičíňáky.
Za své návštěvy zastihl jsem kapely tři. První byly z vlastních zdrojů, to jest pan Srb s harmonikou, poté paní Milková a známý Jičínský divadelník pan Machula, oba s kytarami.
Nemuseli si nic připravovat takhle hrají v spolu často. Střídala je kapela ZUŠ pana učitele Knapa. To už bylo vystoupení téměř profesionální a tak někteří začali na Jičínské ulici tancovat.
Jedna úžasná věc, kterou nesmíme zapomenout poznamenat. Nápady. Právě dnešní středa byla toho jedním důkazem. Akci na kterou chodí zájemci k nám na pracoviště provedeme na ulici. Tím získáme i lidi, kteří jdou okolo za svými nákupy. Zarazí se co se to tady děje, posadí se, okusí sladkosti, rozhlédnou se a seznámí se s tím, co je Apropo a jak žije. A my přejeme do dalšího období hodně skvělých nápadů.
proChor
Bohumír Procházka
