Čajkovský v Jičínské lodžii
P. I. Čajkovskij v jičínské Lodžii
Z Prahy přijely do Jičínské Lodžie Daša a Anastázie. Tak jim tady říkáme. Dvě české herečky, studentky DAMU. Daša je Daria Gosteva, Ruska - dlouhodobě žijící v Česku a tu studující. Brzy bude promovat na Katedře alternativního a loutkového divadla Divadelní akademie múzických umění v Praze. Anastázie Dobrodinská je její mladší spolužačka. Absolventka baletní konzervatoře.
České herečky přijely veřejnou dopravou zvanou socka se dvěma batohy na zádech a jedním kufrem, v kterém měly celé divadlo a Dašiny obrázky. Protože Daša zároveň otvírala v Lodžii svou výstavu.
Z Berlína přijela Frida, plným jménem Frieda Gavendová, německá hudebnice, skladatelka. Autorka Dinoopery (opera o dinosaurech), která v Lodži loni v září v Lodžii také zazněla.
Proč to intimní oslovení? Daša a Frida byly naposledy v Lodžii v září roku 2022. V rámci Worldfestu připravily a provedly v lesoparku u lodžie Ukrajinskou kavárnu, tedy performanci v pestrých kostýmech s ukrajinskou hudbou na téma ukrajinské mytologie. Ukrajinskou hudbu vybrala Frida. Za spolupráce rodilé Ukrajinky Saši. Taky studentky herectví.
Spolupráce mezinárodního uměleckého týmu je skvělá, neformální a dovolila připravit příjemný jarní večer, na který se sjeli diváci z daleka.
Olejomalby Saši jsou malé obrázky, však s velkým příběhem. Příběhem života mladé umělkyně. Daša vedla mne nejprve k portrétu svých rodičů. Potom vyprávěla, že s maminkou setkaly se v Istambulu. Do Ruska nejezdí, nemůže. "Většina z mých přátel v Rusku nezůstala."
Na dalším obrázku je Josif Alexandrovič Brodskij. Ruský básník, později americký esejista a literární kritik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1987. Jest vlastně ona malá galerie jakousi kronikou autorčina života. Přehlídka osobností, známých i neznámých, s kterými se setkala.
Součástí dobré vernisáže bývá hudební vložka. Nechyběla. Zpívaly Frida a Saša.
Saša pak vyprávěla, že jako dítě navštívila v Moskvě Bolšoj teátr. Velké divadlo. I tam zněla Čajkovského hudba. Není podstatné, jak dlouhý je oblouk až jeho baletu Louskáček, který se odehrál večer v sobotu 25. března ve Valdštejnské Lodžii. Neobvyklí tu herci. Česnek, zázvor, lilek, šest vlašských ořechů. Vedle zeleniny jedna myš. To byli herci. Čajkovského muzika byla pravá. Scénu připravily a na svých bedrech přinesly herečky. Loutkaři jsou univerzálové. Umí zacházet se slovem, hudbou i kleštěmi a nožem. Je-li třeba s pilou a koštětem.
Umí tohle všechno na malém divadýlku spojit do nádherného poetického zážitku, v kterém loutky, postavy, baletky jsou plody zeleniny. Žádné velké světelné efekty. Živé světlo svíček. Živé jsou herečky za scénou, které mají co dělat, aby zvládly všechny taneční kreace v rytmu kouzelné hudby.
Potlesk na otevřené scéně dokázal, že se povedlo.
¨
proChor
Bohumír Procházka