Český kantor Ing. Zděněk Jor zemřel

Ještě na podzim tam byl. Na Veselce, na setkání kolegů, učitelů na průmyslovce. Hovořili jsme o včelách.

Území, kde se uplatňují absolventi jičínské průmyslovky je veliké. Například český architekt Jan Benda stavěl celé čtvrti v čínské Šanghaji. Když v hovoru s absolventy přijde řeč na učitele, neopomenou jméno Zdeněk Jor.

Zdenda, tak jsme mu my kolegové říkali, strávil na SPŠ velkou část svého profesního života. Ale zdaleka nebyl jen učitelem. Psal učebnice. Spolupracoval s mnoha institucemi, továrnami.

V době, kdy do školy přišel, začínala práce s počítači. Byly to veliké bedny, jednu takovou měli v kabinetě, jmenovala se, tuším Celeron. A byla ze spřátelené NDR. Zdenda se na něm brzy naučil a širokodaleko o něm přednášel.

Jako učitel držel se tradičního kantorského včelaření. Nejen svých úlů, pomáhal ve spolku s administrativou. Své technické znalosti uplatňovali i při vývoji rozličných zlepšení při obsluze úlů. Znalostí PC techniky využil i ve své obci, kdy pomáhal radnici s invací ve styku s občany.

Nebyl suchar. S potěšením vzpomínáme na jeho speciality. Dveře do jeho kabinetu neměly kliku. Knoflík z obou stran. Takže když odcházel do třídy, musel si ujasnit, že má v ruce klíč. Měl dvoje boty, stejné černé polobotky. Těm, v kterých chodil po škole, říkal počítačové. Ve druhých jezdil domů do Veselí. Za pana školníka Felcmana se na čistotu velmi dbalo.

Znal muziku, sám hrál na housle i flétnu. I tady pomáhala technika. Jednou vyprávěl, že si pustil do sluchátek smyčcový kvartet a k tomu on hrál první housle.

Užíval si setkání se svými žáky, zejména v poslední době. Vždyť oni už jsou v důchodovém věku. Možná, že tam jednou prozradil pozadí svého pedagogického mistrovství. Na konci roku vyžádal si sešit svého nejlepšího žáka a ten pak používal jako své přípravy v dalším školním roce.

Ing. Zdeněk Jor umřel ve věku osmdesáti devíti let.