Hra – Les
Na východní straně hory Tábor je vesnice Ploužnice. Není to typická ves s návsí, jako bývá na rovinách, ale horské chalupy rozseté po stráni. Tam potůčky, remízky a hlavně spousta kytek, bylin teď v tomto čase pro nás potřebných.
Ideální místo, pro výběh dětí. Po celý den venku. Proto tam vznikla Lesní školka, která právě takové prostředí potřebuje. Abych byl přesný, dětský lesní klub (hrales.cz). Nedá se nevidět. Stačí čtvrt hodiny od silnice do kopce.
Louka dostává ranní sluníčko. Z dálky vidíme maringotku, zastřešený stolek na jídlo, pískoviště, a spoustu hraček. Samozřejmě nezbytná kadibudka. Maringotka využívá se dle počasí, tedy na poobědní uklidnění s pohádkou vleže, jinak jen když leje. Táborový řád najdete na internetu, po celý den se děti nenudí.
Program vychází ze zásad waldorfské pedagogiky. Už z prvního pohledu je zřejmé, že nuda tu není, ani přílišný dril. Samostatné konání, dle zájmu dětí. Není třeba dlouhého poučování. Hledí se na vlastní zkušenost, která je nad veškré dlouhé kázání.
Byl jsem pozván na vycházku v časech předvelikonočních, kdy se děti na svátky připravovaly. Hlavně pomlázky. V těchto místech není je vrbiček dost. Ale je potřeba mezi jarními potůčky dostat se k ním suchou nohou. Děti jsou vedeny k tomu, aby samy hledaly svou cestu. Když se zmáchají, poznají, jak voda chladí. Však proutky na pomlázku zkouší střihat samy. I ty nejmenší kluci a holčičky. Když je třeba, prstíky nezvládnou, pomůžou dospělí. Kopřiva, když se šikovně utrhne, nepálí. Kopřiva je jedna z prvních zelených rostlin na jaře.
Pak žádné řazení, přepočítávání. Jdem domů. K tábořišti je to pořádný kopec. Počkáme na opozdilce. Někteří se hned hrnou na pískoviště. Jiní připravují karimatky, divadlo je připraveno. Dnes o tom, jak se narodila hrdlička a jak se ztratila holčička. Ale úspěšně našla. Děti nejvíc zaujal lítací ptáček, auto, i stará dřevěná mašinka. Nejradši by si některé loutky vzaly domů.
Ani vlastně nevím, jaká byla polévka. Hustá a jistě dobrá, k ní tmavý chléb. Na pohádku do maringotky jsem jen nahlédl, abych nerušil. Zněla pohádka, jinak bylo ticho, děti ležely, asi některé usnuly. Nedivím se, jarní vzduch je silný a zdravý.
Klub Hra Les o prázdninách dovrší jednoroční výročí. Lesní školky žijí si svým životem. Znám Ostružinku v Jičíně, Liščí doupě v Hořicích, teď jsem směl nakouknout do Hry Lesa. Je to dobré, že si rodiče mohou vybrat, kam dají děti před vstupem do základky.