Lucerna na Valdické bráně

Lucerna na Valdické bráně

Je to už asi šedesát let, co jsem viděl naposledy Lucernu. Bylo to Na Horách, to je kopec nad Libání. Na jednom místě tam vykáceli v lese mýtinu a na ní domácí udělali divadlo. Divadlo v přírodě, to byl příznak někdejšího světa. Libáňský divadelní spolek Jmenuje se Bozděch. Kde jsou ty časy.

V pátek 14. července roku 23, to už píšeme jedenadvacáté stoleti, vystoupil jsem 68 schodů, abych viděl Lucernu opět. Starý dobrý Jirásek, kterého mnozí po Listopadu zavrhli. Zajisté jeho psaní bylo poplatné době. Bylo na úrovni někdejšího historického poznání, jakož i respektovalo někdejší hlásání těch, kteří vládli. Ale Lucerna je stálá.

Jičínský spolek divadelní jmenuje se Závěsné divadlo a svou domovskou scénu má na zmíněném 68. schodu Valdické brány. Starý dobrý Jirásek trvá. Ochotníci začali hru studovat na podzim loňského roku. Záměrně použil jsem to slovo, protože právem. Kdo je dneska "ochoten" dělat něco ochotně, to jest zadara?

První čtená byla v Ševcovně, protože na bráně byla zima, později i mráz. Když teplota dovolila, tvořili scénu. Do ní divadlo inscenovali. V druhém patře věže, kde se děj odehrává, musí taky zbýt místo pro diváky hudbu a zvukaře. Hraje se i na schodech, nahoru a dolů. Při divácké skromnosti tleskalo na závěr 40 lidí. Víc se opravdu nevejde.

Ten den se přidávaly židle. Na generálku přišly rodiny hereček a herců, přišli přátelé. Výsledek celoroční práce je událost. Nastudovat hru v dnešní uspěchané době, kde nikdo nemá čas, zkoordinovat zkoušky 12 herců, zajistit produkci není maličkost.

Páteční představení = generálka. Oficiální premiéra nastala v neděli 16. Ale v pátek to bylo prima, protože neformálně. Protože sešli se přátelé a taky byly nějaké narozeniny. Nebylo snadné se rozejít. Prý se zhasínalo až ve dvě. Protože takové divadlo je událost společenská, přátelsky společenská. Věru je o čem si povídat, a to nejen o divadle. Jičínská kultura je široký pojem, děje se mnoho, přemnoho.

Závěsní nestihli vydat tištěný program, vše podstatné je na plakátě. Takže byste marně hledali jméno režiséra. Ale všichni vědí, že to je akrij adliw.

Je dobře, že Závěsní hrají Jiráska. Divadlo, které mistr napsal v roce 1905. Je stále živé a aktuální. Soboru "sedí". Herci si své představení užívají. A diváci rádi a právem tleskají na otevřené scéně.

Alois Jirásek: LUCERNA. Textovou úpravu provedla Jana Galinová z Docela velkého divadla v Litvínově.

Hráli: Josef Vavřina, Jiřina Holá, Michaela Sehnalová, Jiří Wilda, Wladislava Wildová, Josef Novotný, Josef Horáček, Jiří Machula, Vladimír Šoltys, Eliška Talapáková, Jan Wilda, Jiří Bíma

Hudbu složil a pomocí kontrabasu a klarinetu tvořil Tomáš Zahrádka - Mašek, scénu Radka Mizerová a Robert Smolík, světla a zvuk Jan Zahradníček.

Premiéra a další představení 16. 17. 18. 7. a 20. 21. 7. …

proChor

Buhumír Procházka