Šrámkova Sobotka

Šrámkovu Sobotku zahájili trampové

69. ročník festivalu českého jazyka a literatury nese podtitul Na cestě. Smím-li dodat postřeh osobní, tak připisuji: jen se nebrat tak vážně. Pozor, to neznamená, že všechno je sranda. Jen postřeh, že i kvalitní přednášky, dílny, a vůbec všechno co se na Sobotce děje možno pojmout s humorem, aniž by utrpěla kvalita. Tak předvedlo v neděli 29. 6. 2025 v 10 hodin Studio Milčina domu když se zahajovalo.

Bylo to vidno i v krátkých úvodních slovech , kfyž mlivili Pavlína Havlová, šéfka městského kulturního střediska, starosta Sobotky Lubor Jenček i posladec Parlamantu Lubomír Dědeček. Autoři scénáře, Adam Hošek a Jan Trč dokázali při opékání buřtů vložit i Komenského i další slova klasiků. Tvůrčích dílen pro malé i velké bylo nepočítaně, až tak, že se prostě do Sobotky nevešli, a pořadatelé s trpkým úsměvem museli odříkat zájemce. Ubytovací kapacita Sobotky prostě nestačila.

Pořadatelé připravili důkladně zpracovaný program festivalu, který čítá 44 stran a představuje velký úkol, protože týden stěží stačí i zodpovědnému návštěvníkovi sestavit si osobní program. Výstavy výtvarné, fotografické, i třeba o pobytu bratří Čapků na Oravě. Prolínání slovenštiny je v programu výrazné.

Například při poetickém odpoledni uličkách Sobotky střídali se básně v jazyku českém i slovenském. Och, jak se dnes mění interpretace poezie ve srovnání s tím, jak bývalo před léty. Poetické odpoledne bylo rámováno tím, že v městském divadle vystoupil bratislavský soubor Lano a dětský Dismanův rozhlasovým soubor. Jemný i tvrdší humor s hudbou, i výskokem na stůl. Vše je možné. Mezi tvůrci textů objevilo se i jméno chomutického Josefa Hiršala.

Ve čtyři odpoledne zažil chám Maří Magdaleny událost. Jitka Molavcová a Alfréd Strejček zopakovali své vystoupení z doby před 30 lety. Oráč a smrt. Text Jana z Žatce o hledání pravdy je stále aktuální. Tentokrát v doprovodu hoboje Jaroslavy Čihákové Tajanovské a Lindy Sítkové na varhany. První část zahajovacího dne končí dílem starým 624 roků. Šrámkova Sobotka začíná úspěšně.

Povídáme si s produkčním festivalu a hlavně (spolu s Adamem Hoškem) s tvůrcem divadelního představení, které zahájilo celé festivalové dění. Toto zahájení je vždycky s napětím očekáváno, protože by mělo předznamenat celé týdenní konání. Splnilo očekávání. Byl humor, byly tu básně, klasici i současní autoři, muselo tu být i motto festivalu – cesta. Ale hlavně a to je nevětší úkol – nesmí být zklamáním oproti loňsku. To je totiž úděl celého šrámkovského dění.

"Začali jsme v dubnu. Ale práce nebyla plynulá. Mnoho našich ostatních úkolů nedovolilo nám plynule se scházet. Studovali jsme prameny. V představení je Komenský i pohádky. I motivy z Odysea. Musí tu být trampské dění. Nakonec ale hlavní část vznikla až tady před festivalem. Generálka byla dnes ráno. My si to rádi děláme nejednoduché. Máme skvělý tým, jsou to dlouholetí spolupracovníci."

A co Sobotečtí?

"Ano, trvalo to delší dobu, zvlášť ty poslední roky, než si festival vydobyl své pevné místo z pohledu veřejnosti. Abychom byli otevření nejen pro šrámkovce. Lidé se vrací.

Šedesát devět roků. Roků práce, i roků pření. Hlavně ale roků lásek, zážitků, vzpomínek. Ať žije Šrámkova Sobotka.

proChor

Bohumír Procházka