Taneční ateliér Zuzany Richterové v Masarykově divadle

Řeka života 

Generálka se protáhla, do začátku představení, zbývají minuty. Spoza zatažené opony objeví se ruce s handrou. Je třeba utřít vodu z poslední picí scény. Představení odehrává se naboso. Mnoho scén je na podlaze jeviště, malé tanečnice se vozí po podlaze na polštářcích, tahají se za nohu. Nic není jako. Opona se ještě malinko poodhrne, holčička, tanečnice, dá pusu mamince, fotografce Haně. Sál je téměř zaplněn. Nedostávají se programy, s takovou návštěvou se nepočítalo. V první řadě nejsou obvyklé papírky na sedadlech označením VIP. Vipové sedí v ploše sálu, nebo se nedostavili. Mezi diváky hodně dětí, které se na představení těší. Sedí mezi rodiči, ti jim občas pošeptají svůj výklad děje. Jeden a půl hodinový program běží bez přestávky, změna děje, účinkujících různého stáří, oddělena jest tmou pro možnost potlesku. Potlesk na otevřené scéně. Seznam použité hudby má 16 položek. Rytmické, většinou rychlé skladby. Tančící jsou často na zemi, často dole hlavou. Diváci vpředu s dobrým zrakem vidí na kostýmech pot. Štronzo střídá se s pohybem až zběsilým. Žena v červených šatech, svým okolím svlečena, tráví pak část představení v plechové vaně. Program vysvětluje: vedené tematické improvizace tanečníků, společné hledání pohybového slovníku, který jsme dále rozvíjeli v choreografické celky. Téma představení nám přichystal život sám. Není uveden choreograf, autor představení. Vlastně ano. Taneční ateliér Zuzany Richterové. Odstavec poděkování má 12 položek. Jsou tam ti, kteří se na představení nějak podíleli. Většinou přátelé. V Jičíně se známe. Víme, kdo pomůže. Zdarma. Bez snahy být vidět. Kostýmy jsou jednoduché, zdůrazňuji ženskost a člověčí krásu v každém věku. Scéna černá, běžné divadelní pozadí, horizont. Barevnost vnášejí rekvizity, přispívá hudba. Osvětlení je bez barevných efektů, dynamiku potvrzuje jen jeho intenzita. Představení Řeka života konalo se v Masarykově divadle dnes 26. a 27 března roku 2024. Tančilo dvět mužů a devadesát žen z Tanečního ateliéru Zuzany Richterové. Věk mužů od pěti do dospělosti. Nejmladší tanečnici bylo5 let, nejstarší kolem šedesáti. Spolu s představením Živly jičínské ZUŠ patří Řeka k událostem, na které se nezapomíná. Je důkazem, že Jičínská kultura z vlastních zdrojů má stále vysokou úroveň. Bez snahy po laciné líbivosti za účelem naplnění diváckých míst.

proChor

Bohumír Procházka