V pátek před Štědrým dnem

V pátek před Štědrým dnem ve čtyři

Když něco trvá, platí, nemusí být plakáty a pozvánky. Někdo mi ve větru, který panoval i v Lodžii řekl: "Já to vím proChore, je to od roku 95." A já rychle počítal.

28 roku zpíváme v Lodžii koledy. Tak i letos. Ještě jsem si stačil zavzpomínat, jak Lhotákovi přivezli svíčky, betlém, ten instalovali pod stromečkem. Najednou balili a nabyla jedna ovečka. Hledali jsme. Jedna holčička, úplně malá, ještě ani ne školková, měla ji ukrytou pod kabátem. Má vkus, holčička, ví, co je prostá krása. Až druhý den jela její rodina do Hubojed ke Lhotákům vracet ovečku.

Chodíval Jaromír a Marek s nástroji, dětem se rozdávala rytmická dřívka a tamburíny. Byl čaj. Letos přišlo nás na terasu Lodžie 13 s rozpětím 3 – 84. roků. Ale zpěvníčky byly. Hned na začátku vyrobila je Broňa. Pak ojela do Ameriky. Ale nedávno byla spatřena v muzeu. Tak jsme vzpomínali.

Na zpěvníku je dvacet koled. Přiznávám, že nástroje a Jaromírovy nástupy chyběly. Muzikální odborník by plakal. Ale nakonec jsme se sladili. A závěrečnou koledu Narodil se Kristu Pán, jsme zpívali čelem k lesu, a on nám koledu ozvěnou vracel, provedli jsme důstojně.

Když jsme si vzájemně podávaly ruce. Dostal jsem dárek. Bílou svíčku. U ní byla modrá cedulička a na ní vinš: "VÍCE SE OBJÍMEJME A MÉNĚ MLUVME."

proChor

Bohumír Procházka