Výstava Lukáše Černého

Lukáš Černý maluje nejen lokomotivy

Pan malíř Černý, který od pátku16. února vystavuje v jičínské kavárně Republika doznal, že k malování přivedlo ho sbírání turistických pohlednic zejména kreslených a malovaných. A tak to zkusil taky. Nakonec stal se malířem na plný úvazek. A své dovednosti předává i ve svém ateliéru Pod Lucernou v Jičíně zájemcům dál.

Nepatří k upovídaným lidem, mluví za něho dílo. Pracuje olejem, akrylem, pastelem i tužkou. Někdy tyto techniky kombinuje. Vysvětlil to na vystaveném obrázku lokomotivy. Ta je malována olejem, pozadí je akryl.

Stěny kavárny pokryly hlavně krajiny. Malíř nebrání se figurální tvorbě. Ano, na přání vytvoří portrét. A to nejenm lidský.

Ano, přiznal, že hlavní část díla vzniká v ateliéru. Kupříkladu obraz Hrubého Rohozce. Nejdříve na sucho obcházel, fotil. Snažil se v paměti zachytit barevné odstíny okolní krajiny. I nejkvalitnější fotoaparát zkresluje. Časy Františka Kavána, kdy mistr vystál u díla i přes nepřízeň počasí, pominuly. Však Lukáš se k obdivu ke starám krajinářům přiznává. Své vzory v nich má.

Kavárna byla v době vernisáže plná. A sama vernisáž bývá tu vždy neformální společenskou událostí. I klavír tu zněl, i ukulele. A zpěv, malířský i lidový. V Republice, právě tak jako v Amosu, scházejí se přátelé umění. A tak jest o čem povídat. Témat je v Jičíně mnoho.

proChor

Bohumír Procházka